Fukušimské Iai

24. června 2008 v 19:33 | birch |  2006
Úterý, 12.ledna, 2006

Díky Namitome sensejovi, jsem dostal kontakt na 8.dana Hanši iai senseje Tanaku z Fukušimy. Postupně mi davá spojení na někoho, kdo cvičí ve Fukušimě, ale žije v tom samém městě jako já, pan Kimura, jenž nabídl, že mě na cvičení sveze. Tak to bylo minulou noc. Vyzvednul mě u mně doma a vyrazili jsem na cvičení. Tanaka sensej je mimořádně příjemný a hodně mi ukazoval. Obvykle, se cítíš hodně šťastně, když ti někdo ukáže jednu nebo dvě věci, ale mě jich ukázal hromadu. Bylo to báječné. Nezapomínám na ně a v případě, že se tě týkají, tak je uvádím:

1. Byl jsem v sedu příliš vysoko. (Toto je většinou kvůli mým kolenům a klouby jsou celé ztuhlé, protože je dost neprotahuju.) Tanaka sensej mi řekl, že je v pořádku sedět v seize s mými velkými prsty 5-8 centimetrů od sebe a také válet moje klouby po vnější straně, můj zadek sedí mezi mými patami. Toto mi pomůže snížit mé boky a dát mi pevnější základ dosednout.

2.Při tasení meče, přiskřípneš(přitlačíš) mune (pozn.překl. hřbet meče) mezi palcem a ukazováčkem zatímco tasíš. Toto dělá jednodušší umístit energii do špičky, když provádíš nukicuke(pozn.překl. vytasení meče, jenž je zároveň sekem). Také řekl, že bylo v pořádku úplně posečkat, velmi lehce v okamžiku sajabanari(pozn.překl. "opuštění saji" - moment, kdy kissaki opouští saju). Toto popírá, co jsem slyšel jinde, ale věřím, že mohu vídat obě možnosti.

3. Když jsem prováděl furikaburi (pozn.překl. přechod do nápřahu), moje lokty byly příliš zeširoka a můj džódan byl příliš otevřený. Mám přirozeně vést své lokty dolů a "chránit se", uzavřením podpaží, ačkoli sekám.

4. Moje pozice po dokončení óčiburi byla špatná; měla by být 45 stupňů dopředu. Byl jsem příliš daleko vzadu.

5. Poradil mi, jak dělat nótó trochu více uvolněným způsobem, žádné bodnutí dozadu špičkou nebo chvátat, ale nechat meč pohybovat se po velmi přirozené cestě. Potom se ujistěte, že používáte dost levou ruku, ale stažením saji a tlačením saji směrem k meči jako když potápíš (pozn.překl. autor cvičí Musó Džikiden rjú, kde se nótó provádí vertikálně než například v Musó Šinden rjú).

6. V podstatě rozebral mojí 12.katu Nuki Uči(pozn.překl.ze Seitei) Nyní, ji zkouším cvičit docela velmi jednoduše bez přemyšlení o ní. Ukročím zpět naproti tomu tasím měč a zvednutím jej dám přímo nad hlavu. Hlavní věc je ta, že má to být rovně vpřed a vzad, jednou rukou, předtím uchopíš meč druhou rukou a sekáš.

7. Také se mi pokusil říci něco o tsuka-ate v 10.katě (pozn.překl.ze Seitei). Ukázal mi, že se to dělá stejně jako úder na kote v kendó, v tom je tvůj pohyb těla velmi silný, ale skutečný úder svýma rukama je lehký. Dosud jsem se ještě nedozvěděl tuto věc.

Jinými slovy, bylo to velmi dobré cvičení. Vždy je dobré slyšet různé úhly pohledu, ale nakonec si nemyslím, že jsou tak různé. Když jsem říkal sensejovi Tanakovi, že můj učitel byl Haruna sensej z Okajamy, se usmál a řekl:"On byl také náš učitel." Hadám, že skupina v Okajamě a skupina ve Fukušimě jsou v základu "bratři". Ačkoli bych mohl vidět něco z Haruny senseje v iai senseje Tanaky .... možná toto je způsob, jak lidé přežívají, prostřednictvím jiných lidí, které učili nebo ovlivnili.

Původní článek v angličtině můžete najít na http://jeffsbudoblog.blogspot.com/2006/01/fukushima-iai.html

vloženo Jeffem v 7:42 PM

Thursday, January 12, 2006
Fukushima Iai

Via Namitome Sensei, I got the contact information for an 8th dan Hanshi iai sensei in Fukushima named Tanaka Sensei. He in turn put me in touch with someone who practices in Fukushima but lives in the same town as me, Mr. Kimura, who offered to drive me to practice. So, last night, I got picked up at my house and off we went to practice. Tanaka Sensei is extremely nice and had a lot of pointers for me. Usually, you feel pretty lucky to get one or two pointers, but he had a bunch for me! It was great. So I don't forget them, and in case they apply to you, here they are.

1. I was sitting too tall. (This is mostly because my knees, thighs, and ankles are all stiff, because I don't stretch enough.) Tanaka sensei told me that it was okay to sit in seiza with my big toes 2 to 3 inches apart, and also to roll my ankles outward so that my butt is sitting between my heels, not on top of them. This will help me lower my koshi and give me a more solid foundation to sit on. I hope the added twist on my ankles doesn't screw my knees up.

2. When drawing the sword, pinch the mune between the thumb and forefinger as you draw. This makes it easier to put power into the tip when you do nukitsuke. He also said that it was okay to pause very, very slightly at the point of sayabanari. This contradicts what I've heard elsewhere, but I suppose I can see both points of view.

3. When I was doing furikaburi, my elbows were too wide and my jodan was too open. I have to make sure to bring my elbows down and forewards, closing my armpits as I cut.

4. My finishing position after o-chiburui was wrong; it should be 45 degrees to the front. I was too far back.

5. He advised me to do noto in a much more relaxed way, not stabbing backwards with the tip, or coming up and over, but letting the sword move around in a very natural way. Then make sure you use the left hand enough, but pulling the saya back, and pushing the saya onto the sword as you sink down.

6. He basically dismantled my #12 Nuki Uchi. Now, I am trying to do it very simply without thinking about it at all. Just step back while drawing the sword and raising it directly overhead. The main thing is that it has to be straight forward and back, one handed, before you grip with the other hand and cut.

7. He also tried to tell me something about the tsuka-ate on #10. He was showing me that it was identical to doing a kote strike in kendo, in that your body movement is very heavy but the actual strike with your arms is light. I still don't understand that point yet.

Anyway, it was a very good practice. It's always good to hear different points of view, but in the end, I don't think they are so different. When I told Tanaka sensei that my teacher was Haruna Sensei from Okayama, he laughed and said, "He was our teacher too!" I guess the group in Okayama and the group in Fukushima are basically "brothers". I thought I could see something of Haruna Sensei in Tanaka Sensei's iai ... maybe that's one way that people live on, through other people they have taught or influenced...

posted by Jeff at 7:42 PM
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama