Dosud jsem se určitě nezbavil sobectví

8. července 2008 v 18:50 | jeff - překlad birch |  2006
Sobota, 25.února, 2006

V bojových uměních se předpokládá, že pracuješ na odstraňování svého sobectví; speciálně v iaidó, tvým "domnělým protivníkem" jsi ty sám a tato skutečnost zobrazuje tvojí sobeckost, kterou zabíjíš zas a zas. Opravdu? Skutečně?

Dobře, ja mám ještě docela dost sobeckosti k zabití, bohužel. Včera večer jsem šel cvičit na nové místo. Bylo to docela dobré, ale sensej neměl moc péči se skutečně podívat na moje techniky. Místo toho pověřil svojí ženu, aby mi dala nějaké rady a já musel hanebně přiznat, že jsem se tím jaksi zabejčil. Myslím, že skutečně to bylo proto, že neměla vyšší stupeň než já ..., ale nakonec mi dala několik dobrých rad.

Nevím proč, jsem to tak pociťoval. Myslím, že jsem byl zklamán, že se hlavní učitel nemohl obtěžovat dát mi nějaké poučení. Jó Chlapče, dokonce jsi zkažený!

Během cvičení Seitei Iai (každý to ještě tak nazývá) jsem byl postupně určen, abych učil jiného cizince v dódžó, místního ALT, jenž cvičí iai pár let, myslím. Nevím, jak se on cítí při udělování rad od "toho nového chlapce", ale byl během toho pěkně chladný. Má mnoho stejných problémů, které má více začátečníků, stejně jsem mu pomáhal, jak jsem mohl.

Podotýkám, že se zdá, že japonští začátečníci a západní začátečníci mají rozdílné typy problémů. Žasnul jsem, že po tom všem dívání se na všechny ty čambara (pozn.překl.japonský výraz pro filmy, kde se bojuje mečem) filmy na TV, to opravdu má nějaký účinek na Japonce, když začnou cvičit iaidó.... Jinými slovy, lidé ze západu mají obvykle opravdu stuhlé nohy a mají napjatý hořejšek těla. Žasnu, kde se to bere?

Jinak, hádám, že budu nyní schopen mít 3 nebo 4 tréninky týdně; sensej I. cvičí také džódó, patrně se možná budu moci vrátit zpět trochu k džódó. Měsíce jsem nědělal nic s džó.

Mezitím, očekávám stěhování do Oity. Sensej Imai žije v Oitě, sensej Iwami žije hodinu a půl daleko, tak bych mohl být schopen dělat trochu Niten (pozn.překl. školu Niten Iči rjú kendžucu); ve městě, kde budu žít, je dobrý sensej na Džikiden a Fukuoka (sensej Namitome a sensej Tominaga) je také hodinu daleko. Tohle by mohlo být hodně, hodně senzační ... sensej na Džikiden je mladý osmý dan a jmenuje se sensej Azuma; před několika měsící v časopise Kendó Nippon byl o něm článek. Nezkoušel jsem ho ještě přeložit, ale někdo mi říkal, že je ponejvíce samouk. (Jak je toto možné?) Patrně má nějaké neznámé svitky nebo knihy nebo něco ... Bude zajímavé sledovat tyhle souvislosti, jestliže/když se s ním potkám.

vloženo Jeffem v 10:53 PM

Původní článek můžete nalézt na
http://jeffsbudoblog.blogspot.com/2006/02/still-definitely-not-ego-free.html

Saturday, February 25, 2006

Still Definitely not Ego-Free

So in the martial arts, you're supposed to be working on erasing your ego; especially in iaido, your "imaginary opponent" is yourself, and it's symbolically your ego that you're killing over and over. Right? Right?

Well, I still have quite a lot of ego to kill, I'm afraid. I went to a practice at a new place last night. It was pretty good, but the sensei in charge didn't really look at my techniques much. Instead he delegated his wife to give me some pointers, and I have to shamefully confess that I was kind of ticked off by that. I think it was because she wasn't really much higher-ranked than me ... but in the end, she gave me some good hints.

I don't know why I felt that way. I guess I was disappointed that the main teacher couldn't be bothered to give me any instruction. Boy, am I ever getting spoiled!

After going through Seitei Iai (everybody still calls it that) I was in turn assigned to teach the only other foreigner there, a local ALT who has been doing iai for a couple years, I guess. I don't know how he felt about getting corrections from "the new guy" but he was pretty cool about it. He has many of the same problems that most beginners have, so I gave him such help as I could.

I have noticed that Japanese beginners and Western beginners seem to have different kinds of problems. I wonder if watching all those chambara movies on TV really does have some impact on Japanese people when they start iaido... On the other hand, Westerners are usually really stiff-legged and tense in their upper-body. I wonder where that comes from?

Anyway, I guess I'll be able to have 3 or 4 practices a week now; and I. Sensei does jodo too, apparently, so maybe I can get back into jodo a little bit. I haven't done any jo in months.

In the meantime, I am looking forward to moving to Oita. Imai Sensei lives in Oita, Iwami Sensei lives an hour and a half away, so I might be able to do some Niten; there are good Jikiden Sensei in the town I'll be living in, and Fukuoka (Namitome Sensei and Tominaga Sensei) are also about an hour away. This could be very, very cool... The Jikiden sensei is a young eight-dan by the name of Azuma Sensei; there was an article about him in Kendo Nippon a few months back. I haven't tried translating it yet, but someone told me that he is mostly self-taught. (How is that possible?) He apparently has some obscure Jikiden scrolls or books or something ... I'll be interested to follow up that thread if/when I meet him.

posted by Jeff at 10:53 PM 0 comments
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama